Studenti o škole

Vytisknout

SOCIÁLNÍ ČINNOST

Jsem v posledním ročníku základní školy a rozhoduji se kam dál??? Je tolik zajímavých škol, které bych chtěla vyzkoušet.. Ale přihlášky lze podat jen tři. První mířila na obor kadeřnice, druhá na kuchaře a třetí na Střední školu zdravotnickou a sociální.

Dostala jsem na „zdrávku“ obor Sociální činnost, a to pro mě byla jasná výhra! Už odmala jsem komunikativní člověk a vždy mě bavilo být mezi lidmi. Babička mě už jako malé říkala, že by si přála, aby její malá vnučka šla jednou studovat na „zdrávku“. A dočkala se. A škola a hlavně praxe mě pohltila, jak se říká, naplno.

Na začátku prvního ročníku, kdy se nikdo pořádně s nikým nezná, se vše změní na GO kurzu (což je 3denní seznamovací pobyt s budoucími spolužáky). A následující týdny utíkaly ve škole jako voda. Jezdili jsme na různé zajímavé exkurze a mě obor čím dál více pohlcoval... A první ročník byl najednou u konce.

Ve druháku nám přibyly nové zajímavé předměty a exkurze a my se těšili na třetí ročník, ve kterém nám začala praxe. Ovšem i ve druháku se toho zažije dost. Jelo se na lyžařský kurz, a na ten se nedá zapomenout, když jste výborná parta a k tomu s Vámi jede skvělý pedagogický dozor. Druhý ročník za námi a konečně tu je třetí ročník!!!

Ten začal a většina z nás se nemohla dočkat první praxe. Zároveň jsme ale měli i strach, jak bude vše probíhat?! Někdo šel do mateřské školy, někdo do domova pro seniory, někdo do centra sociálních služeb a na mnohá další pracoviště. Po prvních dnech praxe jsme si měli další dny ve škole vždy o čem povídat. Každého zaujalo něco jiného. Mě nejvíce naplňovala a stále naplňuje práce se seniory. A tuto práci jsem začala dělat v jednom domově pro seniory i dobrovolně o víkendech. Ale to není vše, co Vás ve třeťáku čeká... Škola spolupracuje s chrudimským partnerským městem - polskou Olešnicí! Já jsem byla vybraná na týdenní stáž, která mě velmi obohatila, když jsem viděla, jak to funguje i jinde. A ke konci ročníku nás čekal sportovně-zdravotnický kurz v Horním Jelení. Týden zábavy a sportu v jednom!

Tento rok jsme ve čtvrtém ročníku a čeká nás to nejdůležitější. MATURITA! Snažíme se učit a pilně se připravujeme. Věříme, že zkoušku zvládneme a někteří zamíří na vysokou, někteří už půjdou pracovat. Naší velkou výhodou je, že s tímto oborem máme docela velký výběr toho, co můžeme dělat.

Myslím, že uděláte jedině dobře, když se rozhodnete pro tuto školu. Protože není nic lepšího, než když někomu vykouzlíte úsměv na tváři :) .

Diana Vlčková, 4.SC (sociální činnost)

Co mi dává praxe

Máte strach z praxe? Není proč!
Stačí trocha odvahy, snahy,
to není moc.
Prožijete dobrodružství, máte zodpovědnost.
Udělejte něco pro druhé,
poukažte na lidskou rovnocennost.

A nyní od braku zpět k úvahám.

Spousta studentů má z prvních praktických zkušeností obavy. I já je měla a stále se necítím svá, když mám práci vykonávat, ale to je věc názoru a vkusu. I když nemůžu říct, že by to byl můj šálek kávy, musím uznat, že mě pár zážitků opravdu naplnilo.

Řekněte, není hezké vidět upřímný lidský úsměv, když uděláte dobrý skutek? Zahřeje na srdci. Pár milých slov od klienta a den je hned příjemnější. Občas je praxe náročnější, musíte tolerovat i věci, které se vám nelíbí, a nesouhlasíte s nimi. Ale uvědomte si, že získáváte zkušenosti do života, jenž můžete v budoucnu využít. Váš charakter se těmito zkušenostmi brousí. Na střední škole jste jako kámen na nekvalitní silnici. Po maturitě z vás bude už roztomilý, hladký oblázek a jednou? Jednou se proměníte v krásný diamant. Vlastní život, rodina, kariéra.

Praxe ukáže život v pravých světlech, jaký opravdu je. Ať už chcete pokračovat v oblasti sociální či zdravotnické nebo se dáte na jinou cestu za štěstím, to, co jste tu prožili a naučili se, představuje užitečné informace, které dříve či později oceníte.

Jindřiška Kučerová
4. ročník Sociální péče

Co mi dává praxe…

Jsem žákem čtvrtého ročníku Zdravotnického asistenta na Střední škole zdravotnické a sociální v Chrudimi, tudíž jsem si prošel praxí, která se odehrává v Chrudimské nemocnici. Když jsem nastupoval do třetího ročníku, bylo mi jasné, že nastává období, ve kterém se setkám s nemocnicí, v níž nebudu pouze, jako pacient, ale budu součástí zdravotnického personálu. V hlavě se mi přehrávaly myšlenky, jaké to asi bude, protože vše „poprvé“ je nejhorší. Přemýšlel jsem, o tom jaký bude na jednotlivých odděleních personál, jací tam s námi budou učitelé, jestli neudělám nějaký „průser“, a zda-li bude vše v pořádku. Přišel první den praxe. Byly jsme plní teoretických znalostí, dokonce i praktických dovedností, ale vše jsme si zkoušeli na figuríně, tudíž pro nás stejně bylo spoustu věcí nových. Nastal ten den, kdy se budeme starat o lidi, což musíte vše dělat s citem, být empatický, ptát se pacientů, zda jim je to příjemné či nepříjemné a musíte ty lidi přimět k tomu, aby Vám věřili a nechali o sebe pečovat. Ale jak jsem si prošel praxí, tak vím, že mé obavy byly zbytečné, neboť učitelé co tam jsou s Vám,Vás nenechají na holičkách, se vším Vám pomohou, střeží nad vámi „ochranou rukou“, zkrátka poznáte je z úplně jiné stránky a zjistíte, že jsou fajn. Starat se o lidi je bezvadné, protože někteří lidé jsou opravdu vděční za každou pomoc a dokážete poznat, jak moc jste jim pomohli.Praxe v nemocnici, Vám toho dá víc, než si myslíte. Naučí Vás pracovat a komunikovat s lidmi, poznávat lidi, využijete praktické dovednosti, i teoretické znalosti, protože se dozvíte, že všechno se dá udělat i jinak. Zkrátka praxe, kterou Vám tato škola nabízí, Vás dokáže něčemu naučit i připravit do života.

Jirka Krafka
4. ZA

Joomla Business Templates by template joomla